MJ citát :,,Člověk si přeje,aby se ho dotkla pravda a aby ji mohl interpretovat tak,že bude schopen vyjádřit,co cítí a co prožívá,ať už je to beznaděj nebo radost-a vyjádřit to způsobem,který přidá životu další smysl.Doufá,že se tím dotkne i těch druhých.To je umění
ve své nejvyšší formě.Tyto okamžiky jsou tím,pro co chci žít"

You are not alone - před veterinou

27. listopadu 2009 v 22:26 | Britanka |  You Are Not Alone

….konečně vrzly dveře a z nich vyšla ona s Basem, nemohl jsem se dočkat kdy je zas uvidím, nějak jsem si je oblíbil, asi to bude tím, že nepoznala, kdo jsem. No, ale tohle jsem opět nečekal, proč bych na ně nepočkal, když za to můžu částečně i já. A rozhodl jsem se, že ji pomůžu s Basem. Ale to co mě čekalo venku jsem vážně v tuto chvíli vážně nechtěl a ani nečekal………
"au! To bolí, nech mě! Já už to nikdy neudělám….To jsem slyšela jen, co jsem spolu s Michaelem a Basem vyšla z veteriny. Podívala jsem se na Michaela, který právě rudl vzteky, nejspíš nemá rád, když se ubližuje dětem. Nevím, jestli jim něco rozuměl, ale v cuku letu pustil Baseho a začal na toho muže řvát jak jinak než anglicky a ten jen čuměl asi se anglicky neučil no. Michael pak vzal toho malého chlapečka a tu slečnu opodál, která seděla na lavičce uslzená. A začal je utěšovat, ujala jsem se té mladé slečny mohlo by ji být tak 15-16 let a tomu muži jsem ještě vynadala a pohrozila, že na něj zavolám sociálku a policajty, že se vůbec opovažuje mlátit na veřejnosti děti. Co si o naší malé zemi jen Michael pomyslí, musím mu vysvětlit, že to byla jen náhoda, co teď viděl. A řekla jsem:" Pojďte, měli bychom Baseho odvézt domů má mít tu nohu v klidu a ty děti vezmeme sebou, co říkáte Michaeli?" "Já no máte pravdu, měli bychom vyrazit než …" " Tak pojďme. Šli jsme a po cestě sem se vyptávala dětí, jak se jmenují a vše co ten malý Davídek chtěl říct Michaelovi to jsem mu překládala. Za to Kristýna se celou tu dobu dívala na Michaela a byla z něj úplně mimo. A během asi tak 15 minut jsme byli před mým bytem, ještěže mám všechny pro mě důležitá místa tak blízko. Vešli jsme dovnitř, naštěstí bydlím v přízemí, takže to nebylo moc složité, abych Baseho donesla dovnitř. Vešla jsem i s Basem do bytu, který jsem samozřejmě po hmatu odemkla. Poté vešly děti a Michael stál před dveřmi a koukal se na mě, jestli může dál nebo ne. Já jen pokynula hlavou a řekla jsem mu, že jestli tu uvidí něco v nepořádku, takže se za to omlouvám, ale ke mně na návštěvu moc lidí nechodí. Jen co jsem za ním zavřela dveře, ozvalo se jen Crrr… "Počkejte chvíli Michaeli prosím Vás posaďte se s dětmi někam ano, já jen zajdu zjistit, kdo zvonil."" A paní Fuksová to jste vy? Ano jsem to já a přinesla jsem vám něco k obědu, ale mám toho víc, snad vám to nebude vadit." Ale kdepak paní Fuksová, dnes se mi to náramně hodí, mám totiž nečekanou návštěvu tak vám moc děkuji." Nemáte zač,
víte on syn je skvělý kuchař a taky velký fanoušek Michaela Jacksona a tak nám dnes připravil podle nějakého časopisu jeho nejoblíbenější jídlo, ale to víte, já na to moc nejsem, já mám radši pravou českou kuchyni." " To věřím, ale teď mne prosím omluvte, musím se věnovat návštěvě. Naschledanou!" Hm co to může jen být, voní to hezky.
Tak mám tu pro vás nějaký ten dlabanec, chci se jen zeptat kdo si dá? Tak ten kdo chce a´t si zajde pro talíř je v kuchyni támhle a prosím vemte mi tam lžíci, děkuji. Jojo jakmile jde o jídlo děti, tak jsou vždy ve střehu. Nejhodnější byl malý Davídek, který zašel s Michaelovou pomocí pro talířky pro všechny a taky mi donesl lžíci a i ostatním. Poprosila sem Michaela, aby každému nabral kolik kdo chtěl a já šla mezitím zkontrolovat Baseho a opláchnout se a
převlíct si zpocené tričko, vzala jsem si hned to první, na které jsem v koupelně narazila, ale nečekala jsem, že se na mě všichni budou dívat tak jako by to tričko chtěli ze mě nervoucí sundat. Já ani nevěděla co přesně na tom triku je. Až pak Michael mi řekl, že tam je Peter pan a Michael Jackson. Jen co se najedli, lehli si Kristýnka a Davídek na pohovku a usnuli, jen párkrát sebou cukali.
Mezitím jsme si s Michaelem povídali a já jsem se mu hrozně omlouvala, za moji zemi. On to však sice přijal, ale také řekl, že v jiných zemích se dějou mnohem horší věci a že nechápe lidi, kteří těm dětem ubližují a pak se mě zeptal, proč jsem si dala tričko obráceně. A uchichtl se. "Já nemehlo, no víte Michaeli, můj zrak není příliš zdravý, já vidím jen obrysy a tak oblékání a jiné věci nemám moc pod kontrolou, ale hned jsem mu řekla, že nechci, aby mě litoval. Já nemám ráda, když mě někdo lituje na což jsem se rozbrečela, prostě už jsem to nezvládla, Base a pak ty děti…."Promiňte, nechtěl jsem se Vás nějak dotknout to ta moje zvědavost, ptal jsem se jen, protože mě to zajímalo, pojďte, opřete se o mě a pořádně se vyplačte, to vám jen prospěje….

"To jsem tomu teda dal korunu, ale je fakt, že to jídlo mi bodlo. Chudák holka moc toho nevidí, ale nedává na sobě nic znát, až teď ji ten dnešní den dohnal k slzám. Tak proto mě nepoznala. Ještě horší je, že se mi moc líbí, ale to nemůžu udělat. Musím jít zítra mě čeká vystoupení jak jen ji v této chvíli říct, že už musím……………

Tak a pro dnešek by snad stačilo. Myslím, že jste tohle určitě nečekali, ale nebojte novináři taky budou.



V tomhle díle jsou zmíněny děti tak proto tento obrázek, ty z příběhu jsou o dost starší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuuzcaa Zuuzcaa | 27. listopadu 2009 v 22:39 | Reagovat

jééé..to je hezký, že těm dětem tak pomohli :-* :-)

2 Laneey Laneey | Web | 27. listopadu 2009 v 22:40 | Reagovat

krásný dílky :-) :-* těším se na další :)

3 VasinovaA VasinovaA | 27. listopadu 2009 v 22:48 | Reagovat

pěkné díly tak honem další

4 Zdenča Zdenča | E-mail | Web | 28. listopadu 2009 v 14:05 | Reagovat

pěkný díl - jako každý jiný, tak honem pokračování prosím :)

5 Alca.Fe Alca.Fe | 29. listopadu 2009 v 20:04 | Reagovat

Pěkné, jsem zvěavá co bude až pozná kdo to doopravdy je...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama